Stavby rosa - Strojní omítky České Budějovice
[contact-form-7 id="5" title="Kontaktní formulář 1"]

Nezařazené

Anhydritové podlahy

Anhydritové podlahy

Lité anhydritové podlahy, jejich přednosti a stinné stránky

Ne vždy lze anhydritovou podlahu realizovat, pokud je to ale jen trochu možné, jde o vynikající alternativu podlah betonových, jejíž přednosti ocení každý. Co jsou anhydritové podlahy a čím se liší od podlah tradičních betonových? Na kolik nás přijdou a jaké jsou jejich schopnosti akumulace tepla? Proč jsou ideálním řešením pro podlahové topení?

 

Anhydritové lité podlahy se realizují již více desítek let, jde tedy o produkt ověřený, ověřenou technologii betonování, ale i ověřený materiál, protože právě ten se od tradičního betonu zásadně liší. Anhydritová směs se vyrábí ve stavu vysoké tekutosti (konzistence F6). Anhydritové směsi řadíme mezi samozhutnitelné betony a právě díky samozhutnění se v anhydritech vyskytuje jen minimální množství vzduchu. Pevnost těchto podlah je proto podstatně větší než u tradičního betonu z cementu, kameniva a vody (lidově se materiálu říká „kravinec“ a skutečně jej mokrý beton připomína).

Anhydrit v minerální podobě

Anhydrit v minerální podobě

Z čeho se anhydritové podlahy vyrábí

Pro výrobu anhydritových podlah se používá nejčastěji termický anhydrit, který se získává tepelným zpracováním z energosádrovce. Další možností je syntetický anhydrit, který vzniká jako vedlejší produkt při výrobě kyseliny. A poslední možností je přírodní anhydrit. Ovšem anhydrit (800 kg/m?) je jen jednou ze složek pří výrobě anhydritové podlahy. Další jsou voda (300 litrů/m?), písek frakce 0/4 (zrno o velikosti 0 až 4 mm, 1300 kg/m?) a blíže nespecifikovaná chemie (10 litrů/m?), která ulehčuje roztékání namíchané směsi. Jeden krychlový metr anhydritové lité podlahy váží po vyschnutí cca 2 100 kilogramů, v případě mokré podlahy při ukládání anhydritu je to cca 2 400 kg. Zásadní rozdíl mezi anhydritovým a cementovým pojivem je, že se anhydrit při reakci s vodou nesmršťuje. Proto jsou podlahy vylité anhydritem pevnější.

Lití anhydritové podlahy

Lití anhydritové podlahy

Anhydritové podlahy jsou ideálním řešením pro byty a interiéry rodinných domů. Jejich časté využití je i při vyrovnávání nerovných podlah ze zavlhlých směsí (tedy nerovných tradičních betonů). A pokud chcete podlahové topení, lepší volba než anhydritová podlaha v podstatě neexistuje, má vysokou tepelnou vodivost a nepotřebujeme dilatovat topné okruhy (u cementových podlah je to nezbytné).

Čerstvě vylitá anhydritová podlaha

Čerstvě vylitá anhydritová podlaha

Tepelná vodivost anhydritových podlah

Často je rozšiřován mýtus, že tradiční betonové podlahy lépe akumulují teplo než anhydrit, není to však pravda. A argumenty jsou čistě fyzikální. Objemová hmotnost anhydritové podlahy je minimálně 2 000 kg/m3, zatímco zavlhlé betonové směsi cca 1 500 až 1 800 kg/m3 (hmotnost zavlhlé směsi je možné určit jen odhadem, protože objemová hmotnost je závislá na způsobu zpracování). Přitom platí, že materiály s vysokou objemovou hmotností a dobrou vodivostí tepla dokážou teplo akumulovat lépe než materiály s menší objemovou hmotností a horší tepelnou vodivostí. A právě v tomto srovnání vyhrávají podlahy anhydritové.

Vyschlá anhydritová podlaha

Vyschlá anhydritová podlaha

V praxi se pak anhydritové podlahy realizují v menší vrstvě než podlahy betonové, jelikož jsou pevnější v ohybu a nejsou při svém zrání vystavené objemovým změnám. A právě zde nastává zásadní rozdíl v akumulaci tepla. Pro dosažení stejné pevnosti potřebujeme silnější vrstvu betonu.

Ekvivalentem anhydritové podlahy o tloušťce 60 mm a hmotnosti cca 120 kg/m2 je betonová podlaha tloušťky 100 mm a hmotnosti cca 175 kg/m2. A v tomto srovnání dosahuje vyšší akumulace tepla podlaha betonová. V praxi se však betonové podlahy realizují v menších tloušťkách (cca 70 mm) a při nich již vítězí v akumulaci tepla anhydrit.

 

Anhydrit ukládaný na elektrické podlahové topení

Dalším nesmyslným argumentem bývá rychlé vychladnutí anhydritu. Ovšem v praxi podléhá uvolňování tepla z podlahy tepelným ztrátám objektu. Pokud si budova drží teplo a má nízkou tepelnou ztrátu, teplo se z podlahy vždy uvolňuje postupně, nikoliv naráz, což nahrazuje tepelnou ztrátu. U anhydritu dojde k rychlejšímu vychladnutí v místech s vyšší tepelnou ztrátou. Třeba i při větrání dovede anhydritová podlaha uvolnit teplo rychleji. To je však naopak výhoda a nikoli nevýhoda.

A co víc, pokud chceme opravdu zlepšit akumulaci tepla v podlaze, doporučuje se použít anhydritovou podlahu ve větší síle (např. 80 mm, 160 kg/m2). Získáme tak podlahy pevnější než betonové, odolnější a rozdíl v ceně oproti slabšímu anhydritu bude nízký.

 

Anhydritová podlaha

Přednosti anhydritu

  • Vysoká tepelná vodivost, což anhydrit předurčuje pro podlahové topení
  • Vysoká pevnost v ohybu (min. 4 MPa, což je ideální pro stlačitelný podklad (eps)), samozřejmostí je dokonce garance mechanických vlastností u anhydritových podlah
  • Nepotřebujeme žádné výztuže (kari sítě apod.)
  • Podlahy v celém domě jsou za den hotové (jedna pracovní četa zvládne i 1500 m2denně s ohledem na členitost stavby)
  • Vysoká rovinnost (2 mm/2 m)
  • Bezespáré podlahy, až 600 m2 anhydritových podlah lze realizovat bez dilatací v ploše (u anhydritových podlah je hodnota smršťování materiálu až několikanásobně nižší než u cementových)
  • Výrazná úspora finančních prostředků (např. montáž betonové podlahy je dražší až o 250% kvůli mnohem větší pracnosti a delší době realizace)
  • Čistota realizace – výroba, doprava, čerpání i samotné uložení anhydritu nezanechá na stavbě nepořádek
  • Technologie anhydritových litých podlah je šetrná k životnímu prostředí
  • Dosažení rovinnosti je snazší než u klasického provádění podlah díky samonivelaci, které je u anhydritu dosaženo především vodou
  • Možnost zeštíhlit podlahu, tedy realizovat menší tloušťku podlahové vrstvy

Novinka: Zement-sulfatové lité potěry

Samonivelační litá podlaha na bázi anhydritu a cementu, určená pouze pro vnitřní účely, zejména ve velkoprostorových kancelářích a bytové výstavbě. Tento materiál je určen pro lití sdružených podlah, podlah na oddělovací vrstvě, plovoucích podlah, podlah vytápěných a jako mazaninová nášlapná vrstva pro výstavbu půdních podstřešních prostorů.