Stavby rosa - Strojní omítky České Budějovice
[contact-form-7 id="5" title="Kontaktní formulář 1"]

Author: Marek Rosa

Anhydritové podlahy

Anhydritové podlahy

Lité anhydritové podlahy, jejich přednosti a stinné stránky

Ne vždy lze anhydritovou podlahu realizovat, pokud je to ale jen trochu možné, jde o vynikající alternativu podlah betonových, jejíž přednosti ocení každý. Co jsou anhydritové podlahy a čím se liší od podlah tradičních betonových? Na kolik nás přijdou a jaké jsou jejich schopnosti akumulace tepla? Proč jsou ideálním řešením pro podlahové topení?

 

Anhydritové lité podlahy se realizují již více desítek let, jde tedy o produkt ověřený, ověřenou technologii betonování, ale i ověřený materiál, protože právě ten se od tradičního betonu zásadně liší. Anhydritová směs se vyrábí ve stavu vysoké tekutosti (konzistence F6). Anhydritové směsi řadíme mezi samozhutnitelné betony a právě díky samozhutnění se v anhydritech vyskytuje jen minimální množství vzduchu. Pevnost těchto podlah je proto podstatně větší než u tradičního betonu z cementu, kameniva a vody (lidově se materiálu říká „kravinec“ a skutečně jej mokrý beton připomína).

Anhydrit v minerální podobě

Anhydrit v minerální podobě

Z čeho se anhydritové podlahy vyrábí

Pro výrobu anhydritových podlah se používá nejčastěji termický anhydrit, který se získává tepelným zpracováním z energosádrovce. Další možností je syntetický anhydrit, který vzniká jako vedlejší produkt při výrobě kyseliny. A poslední možností je přírodní anhydrit. Ovšem anhydrit (800 kg/m?) je jen jednou ze složek pří výrobě anhydritové podlahy. Další jsou voda (300 litrů/m?), písek frakce 0/4 (zrno o velikosti 0 až 4 mm, 1300 kg/m?) a blíže nespecifikovaná chemie (10 litrů/m?), která ulehčuje roztékání namíchané směsi. Jeden krychlový metr anhydritové lité podlahy váží po vyschnutí cca 2 100 kilogramů, v případě mokré podlahy při ukládání anhydritu je to cca 2 400 kg. Zásadní rozdíl mezi anhydritovým a cementovým pojivem je, že se anhydrit při reakci s vodou nesmršťuje. Proto jsou podlahy vylité anhydritem pevnější.

Lití anhydritové podlahy

Lití anhydritové podlahy

Anhydritové podlahy jsou ideálním řešením pro byty a interiéry rodinných domů. Jejich časté využití je i při vyrovnávání nerovných podlah ze zavlhlých směsí (tedy nerovných tradičních betonů). A pokud chcete podlahové topení, lepší volba než anhydritová podlaha v podstatě neexistuje, má vysokou tepelnou vodivost a nepotřebujeme dilatovat topné okruhy (u cementových podlah je to nezbytné).

Čerstvě vylitá anhydritová podlaha

Čerstvě vylitá anhydritová podlaha

Tepelná vodivost anhydritových podlah

Často je rozšiřován mýtus, že tradiční betonové podlahy lépe akumulují teplo než anhydrit, není to však pravda. A argumenty jsou čistě fyzikální. Objemová hmotnost anhydritové podlahy je minimálně 2 000 kg/m3, zatímco zavlhlé betonové směsi cca 1 500 až 1 800 kg/m3 (hmotnost zavlhlé směsi je možné určit jen odhadem, protože objemová hmotnost je závislá na způsobu zpracování). Přitom platí, že materiály s vysokou objemovou hmotností a dobrou vodivostí tepla dokážou teplo akumulovat lépe než materiály s menší objemovou hmotností a horší tepelnou vodivostí. A právě v tomto srovnání vyhrávají podlahy anhydritové.

Vyschlá anhydritová podlaha

Vyschlá anhydritová podlaha

V praxi se pak anhydritové podlahy realizují v menší vrstvě než podlahy betonové, jelikož jsou pevnější v ohybu a nejsou při svém zrání vystavené objemovým změnám. A právě zde nastává zásadní rozdíl v akumulaci tepla. Pro dosažení stejné pevnosti potřebujeme silnější vrstvu betonu.

Ekvivalentem anhydritové podlahy o tloušťce 60 mm a hmotnosti cca 120 kg/m2 je betonová podlaha tloušťky 100 mm a hmotnosti cca 175 kg/m2. A v tomto srovnání dosahuje vyšší akumulace tepla podlaha betonová. V praxi se však betonové podlahy realizují v menších tloušťkách (cca 70 mm) a při nich již vítězí v akumulaci tepla anhydrit.

 

Anhydrit ukládaný na elektrické podlahové topení

Dalším nesmyslným argumentem bývá rychlé vychladnutí anhydritu. Ovšem v praxi podléhá uvolňování tepla z podlahy tepelným ztrátám objektu. Pokud si budova drží teplo a má nízkou tepelnou ztrátu, teplo se z podlahy vždy uvolňuje postupně, nikoliv naráz, což nahrazuje tepelnou ztrátu. U anhydritu dojde k rychlejšímu vychladnutí v místech s vyšší tepelnou ztrátou. Třeba i při větrání dovede anhydritová podlaha uvolnit teplo rychleji. To je však naopak výhoda a nikoli nevýhoda.

A co víc, pokud chceme opravdu zlepšit akumulaci tepla v podlaze, doporučuje se použít anhydritovou podlahu ve větší síle (např. 80 mm, 160 kg/m2). Získáme tak podlahy pevnější než betonové, odolnější a rozdíl v ceně oproti slabšímu anhydritu bude nízký.

 

Anhydritová podlaha

Přednosti anhydritu

  • Vysoká tepelná vodivost, což anhydrit předurčuje pro podlahové topení
  • Vysoká pevnost v ohybu (min. 4 MPa, což je ideální pro stlačitelný podklad (eps)), samozřejmostí je dokonce garance mechanických vlastností u anhydritových podlah
  • Nepotřebujeme žádné výztuže (kari sítě apod.)
  • Podlahy v celém domě jsou za den hotové (jedna pracovní četa zvládne i 1500 m2denně s ohledem na členitost stavby)
  • Vysoká rovinnost (2 mm/2 m)
  • Bezespáré podlahy, až 600 m2 anhydritových podlah lze realizovat bez dilatací v ploše (u anhydritových podlah je hodnota smršťování materiálu až několikanásobně nižší než u cementových)
  • Výrazná úspora finančních prostředků (např. montáž betonové podlahy je dražší až o 250% kvůli mnohem větší pracnosti a delší době realizace)
  • Čistota realizace – výroba, doprava, čerpání i samotné uložení anhydritu nezanechá na stavbě nepořádek
  • Technologie anhydritových litých podlah je šetrná k životnímu prostředí
  • Dosažení rovinnosti je snazší než u klasického provádění podlah díky samonivelaci, které je u anhydritu dosaženo především vodou
  • Možnost zeštíhlit podlahu, tedy realizovat menší tloušťku podlahové vrstvy

Novinka: Zement-sulfatové lité potěry

Samonivelační litá podlaha na bázi anhydritu a cementu, určená pouze pro vnitřní účely, zejména ve velkoprostorových kancelářích a bytové výstavbě. Tento materiál je určen pro lití sdružených podlah, podlah na oddělovací vrstvě, plovoucích podlah, podlah vytápěných a jako mazaninová nášlapná vrstva pro výstavbu půdních podstřešních prostorů.

Sádrové omítky

Moderní alternativou vápenocementové jádrové omítky s vrstvou vápenného štuku je sádrová omítka.

Nebojte se sádrové omítky

Omítky na bázi sádry výrazně zkracují pracovní čas. Aplikují se totiž v jedné vrstvě, takže odpadá několik pracovních kroků a technologické přestávky.

Práce se sádrovou omítkou je velice příjemná, a pokud ji někdo haní, pravděpodobně proto, že nedodržel správný pracovní postup, což se negativně promítlo do výsledku jeho díla.

Nehodí se všude

Sádrové omítky se nesmějí používat v prostředí s vysokou vlhkostí. Trvale vlhké prostředí způsobuje ztrátu pevnosti a porušení sádrových produktů. Klidně je však můžeme použít v kuchyni či koupelně, kde relativní vzdušná vlhkost dlouhodobě nepřekračuje 70 %.

Zbývají samé výhody

Vedle ušetření několika pracovních kroků a času mají sádrové omítky spoustu dalších předností. Například to, že v jedné vrstvě mohou mít tloušťku až 50 mm a vrstvy můžeme v případě potřeby vršit na sebe. Vyrovnávat tak velké nerovnosti pomocí sádrové omítky by však bylo neekonomické, nejčastěji se používá v tloušťce 5-30 mm.

Další výhodou je velmi dobrá přilnavost k podkladu, je ale třeba rozlišit, zda je savý či nesavý. Pokud voda stéká po kapkách, jde o nesavý podklad a je třeba aplikovat adhezní můstek, resp. kontaktní nátěr. Jestliže je voda rychle vstřebána, jde o podklad savý, který ošetříme penetrací.

Sádrové omítky jsou vhodné na většinu běžných podkladů – pórobeton, beton, cihlové a kamenné zdivo i staré jádrové omítky. Díky své schopnosti přenášet drobná pnutí v podkladu výrazně méně praskají. Přesto se v kritických místech doporučuje použití výstužné tkaniny.

Hladký, nebo hrubý

U sádrové omítky se můžeme rozhodnout pro různou kvalitu povrchu. Volba začíná výběrem typu omítky, která může být určena pro dokonalé vyhlazení tzv. gletováním, nikoli prašným a namáhavým broušením, ale také pro filcování, kterým lze dosáhnout hrubší textury připomínající klasický štuk.

Existují také produkty, které jsou univerzální a až v posledním kroku se můžeme rozhodnout, zda povrch uhladíme, nebo ponecháme surový.

Strojní nanášení se provádí pomocí speciálního aplikátoru, který mají specializované firmy. Je vhodné pro velké plochy.

Hladký povrch sádrových omítek je k nerozeznání od hladkého povrchu sádrokartonových konstrukcí, proto jsou sádrové omítky i stěrky ideálním řešením pro optické sjednocení zděných a sádrokartonových konstrukcí.

Hladký povrch, na němž se nezachytává prach, ocení alergici a milovníci dokonalosti. Naopak v určitých typech interiérů je vhodnější reliéfní povrch stěn.

Příjemné klima

Sádrové omítky regulují mikroklima v interiéru – v případě větší vlhkosti v místnostech tuto vlhkost absorbují a později ji uvolňují zpět do ovzduší. Současně tak umějí absorbovat i teplo a tím se podílejí na rovnováze teploty stěn a vnitřního prostoru.

Existují lehčené sádrové omítky s vylepšenými tepelně izolačními vlastnostmi a vyšší vydatností. Jako plnivo se používá lehký perlit, který zvyšuje tepelný odpor stavební konstrukce, usnadňuje nanášení omítky a snižuje fyzickou námahu při práci.

Sádrové omítky, na rozdíl od vápenocementových, neabsorbují pigmenty barev ani následných nátěrů, proto sádrové omítky není třeba tak často malovat. Zároveň umožňují aplikovat různé malířské techniky a plastické dekorace.

Velké plochy vs. lokální opravy

Sádrové omítky se dělí také podle zpracování. Hmoty pro ruční nanášení se nedají aplikovat strojně, některé strojní omítky se ručně zpracovávat dají. Strojní aplikace je výhodná při omítání velkých ploch, naopak ruční sádrová omítka se hodí pro drobnější práce, jako je začišťování ostění a lokální vysprávky, oprava ulomených hran tvárnic, zapravení drážek pro instalace vody a elektřiny.

Stejně dobře s ní ale můžeme omítnout stěnu či strop, postupujeme podobně jako s vápenocementovou jádrovou omítkou, odpadá však štukování. Nanášení a povrchová úprava sádrových omítek vyžadují zručnost a také určité zkušenosti, ale především je nutné zvolit správný technologický postup a ten dodržet.

Kdo chce dokonale hladký povrch, musí ho ještě navlhčený vyhladit fasádní špachtlí. Tahle práce vyžaduje nejvíc cviku.

Některé zdroje jako další z výhod uvádějí náklady na materiál a práci, které jsou v porovnání s klasickým vícevrstvým systémem (cementový postřik, jádrová omítka a vnitřní jemná omítka – štuk) až o jednu třetinu nižší.

Pro představu – orientační vydatnost sádrové omítky je zhruba 1 kg/m² při tloušťce vrstvy jeden milimetr. Příjemnou vlastností sádrových omítek je i doba zpracovatelnosti, která se pohybuje v rozmezí jedné až dvou hodin.Během tuhnutí sádrové omítky zajistíme dostatečné větrání. Vyschlý povrch můžeme malovat běžnými interiérovými barvami.

Sádrová stěrka

Do skupiny sádrových produktů patří také sádrové stěrky. Používají se jako tenká vrstva omítky s hladkým a jemným povrchem vhodným k aplikaci nátěrů či lepení tapet.

Pomocí sádrové stěrky se vyrovnávají povrchy betonových panelů a omítek a dokáže nahradit jemnou vnitřní omítku ve vícevrstvém omítkovém systému. Stěrku lze použít v případě požadavku na hladký povrch všude tam, kde není možné z nějakých důvodů použít jednovrstvou sádrovou omítku. Nanáší se v tloušťce pouhých několika milimetrů.Sádrová omítka je vhodná na hladké a přesné povrchy, ale i na režné cihlové zdivo. Musíme dobře odstranit nesoudržné části.

Výhody strojních omítek

Strojní omítka je omítka zpracovávaná a nanášená výhradně pomocí stroje na zdivo. Omítek pro strojní nanášení je velké množství. Záleží především na tom, zda chceme omítku v interiéru nebo v exteriéru, jednovrstvou nebo vícevrstvou. Nebo máme-li jiné specifické požadavky.

Strojní omítka – jedna nebo dvě vrstvy

K jednovrstvým omítkám patří sádrové a vápno-sádrové omítky. Dvouvrstvé omítky zahrnují vápno-cementovou a cementovou omítku.

Vícevrstvé omítky jsou tak tvořeny tzv. jádrovou omítkou, na kterou může být nanesen štuk, keramický obklad či šlechtěná omítka.

Jednovrstvé omítky jsou tvořeny pouze jednou vrstvou, na kterou je poté nanášena už jen malba nebo tapeta. Příkladem jednovrstvé omítky je sádrová omítka, u které odpadá potřeba štukování.

Volba strojní omítky

Typ omítky je volen podle podkladového zdiva, umístění omítky zda v interiéru nebo exteriéru a požadavků na jakost omítky.

Do interiéru jsou voleny sádrové, vápno-sádrové, vápno-cementové a cementové omítky. Naopak do exteriéru jsou voleny výhradně vápno-cementové a cementové omítky, jelikož mají nejvyšší odolnost. Při použití sádrové nebo vápno-sádrové omítky je dosahováno nejhladších povrchů, kterých nelze dosáhnout jiným typem omítky.

Hladký povrch je získán díky velmi malé zrnitosti omítkové směsi. Takto hladký povrch se výborně hodí pro následné malby a tapety.

Další výhodou těchto omítek je to, že dokážou udržet příjemné klima v místnosti a nenalepuje se na ně prach. Sádrové omítky jsou v rodinných domech hojně využívány v obývacích pokojích, ložnicích a dětských pokojích. Vápno-cementové a cementové omítky slouží jako podkladová vrstva vícevrstvých omítek, na kterou je pak nanášen štuk.

Cementové omítky určené na venkovní zdivo mohou mít o něco vyšší zrnitost, ale výborně odolávají vnějším vlivům jako je déšť, vítr, slunce, mráz… Předností cementových omítek je jejich vysoká pevnost a odolnost vůči mechanickému poškození. Cementové omítky mají proto hodně široké použití. Využívají se i na komíny, sklepy, půdní prostory a garáže.

Výhody strojních omítek

  • urychlení realizace
  • kvalitní materiály
  • hladký a rovný výsledný povrch

Chcete mít opravdu hladké zdi bez nerovností a se zajištěnou kvalitou použitého materiálu? Zvolte strojní omítky.

Strojní omítky – moderní materiály

Z moderních omítek je třeba zmínit vápno-cementovou, cementovou, sádrovou a vápno-sádrovou. Mohlo by se zdát, že tyto omítky jsou stejné, jako ty co byly používané v minulosti, ale nejsou.

Dřívější omítky byly míchány z jednotlivých přísad v přibližném poměru podle jedince, který maltu připravoval. Vznikaly tak omítky různorodých vlastností a mnohdy ani neodpovídající požadavkům investora.

Nezřídka se stávalo, že omítka byla různě zbarvená, příliš hrubá nebo s nerovnostmi. To bylo způsobováno především nedostatečným promícháním přísad, ošizením některé přísady, nevhodnými přísadami či nekvalitním provedením.

Oproti tomu moderní omítky jsou již míchány ve výrobně z kvalitních materiálů v pevně definovaném poměru a jsou do nich přidávány přísady pro zlepšení jejích vlastností, které v omítkách používaných v minulosti nenalezneme.

Tím jsou od výrobce zaručeny stejné vlastnosti pro stejný druh omítky. Vyrobená omítková směs s jednotným názvem a od jednoho výrobce bude mít vždy stejné vlastnosti, které si můžeme kdykoliv ověřit ať už na pytli se směsí nebo u výrobce. Takto předpřipravené směsi jsou dodávány na stavbu jako suché maltové směsi buď volně ložené nebo v pytlích. Výrobce tyto maltové směsi doporučuje zpracovávat strojně. Tím se zajistí dokonalé provedení s výborným vzhledem povrchu a zároveň se tím zjednoduší omítání zdiva.

Využití omítek

Posledním takovým pomyslným dělením je rozdělení omítek podle účelu. Účel omítek je určen především požadavkem na vlastnosti omítek.

Tepelně izolační omítky, protipožární omítky a další

Mohou to být vlastnosti tepelně izolační, akustické vlastnosti, protipožární vlastnosti a sanační vlastnosti.

Při použití tepelně izolačních omítek částečně zabráníme úniku tepla z našeho domova a tím ušetříme nemalé peníze za energie.

Sanační omítky se používají především pro sanaci starého zdiva a mají za úkol nepřijmout do sebe vlhkost ze stěny v kapalné podobě. Zdi tak budou suché a bez plísní. Toto pomyslné rozdělení patří k těm nejdůležitějším a nejjednodušším.

Strojní omítky – průběh realizace

Před samotnou aplikací strojní omítky je nutné dobře připravit podklad, aby konečný výsledek byl co nejvíce uspokojivý a hlavně, aby omítka dobře přilnula k danému povrchu.

Na povrchu hrubého zdiva nesmí být žádné nečistoty, pavučiny, prach či mastnota, aby nedocházelo k odlupování nebo opadu omítky již při její aplikaci nebo krátce po ní.

Pásky neboli omítníky

V přípravné fázi se dále osazují na omítanou zeď tzv. omítníky, které zajišťují stejnou tloušťku omítky na celé zdi. Omítníky mohou být buď dřevěné, ze šroubů nebo vytvořené z omítky. Omítníky zde slouží pro pozdější zarovnání omítky tak, aby na ní nebyly viditelné nerovnosti. Ideální vzdálenost omítníků je v rozmezí 1 až 1,5 metru.

Tím příprava podkladu končí a začíná samotná aplikace omítky.

Realizace strojní omítky

Suchá maltová směs je do omítačky dávkována ručně z pytlů nebo ze sila dávkována kontinuálně. Směs připravená ve strojní omítačce putuje hadicí k trysce, odkud je pod tlakem nanášena na zdivo.

Nejprve musí být zakryty velké nerovnosti např. mezi spárami. Když zavadne omítka nanesená na nerovnosti, může se pokračovat dále. Omítka je buď odshora nebo odspodu nanášena v rovnoběžných na sebe navazujících pruzích po celé stěně.

Strojní omítání by nemělo být přerušováno na dlouhou dobu, jinak může dojít k zatvrdnutí směsi v omítačce či přiváděcí hadici. Po dokončení nástřiku omítky se omítka po zavadnutí stáhne nejlépe ocelovým profilem, aby byl zarovnán její povrch. Poté se zkontroluje její tloušťka a případné chyby se doopraví.

K finálnímu uhlazení povrchu se používají dřevěná, ocelová nebo plstěná hladítka. Zde záleží především na požadavcích na výslednou hladkost povrchu a také na typu omítky, která byla použita.

Po vyzrání povrchu se mohou aplikovat další vrstvy, kterými může být štuk, malba, tapeta…

Kvalitní omítka – rychle a snadno

Aplikace strojních omítek se pro zkušené pracovníky stává velmi rychlou a snadnou prací. Použitím strojního omítání se snižuje fyzická náročnost pracovníka a ten se pak může lépe soustředit na kvalitu provádění. Aplikací strojních omítek se rozhodně zvyšuje její kvalita.

Proč volit strojní omítání

Možná si někdo řekne proč volit strojní omítání, když se mnoho let běžně používalo ruční omítání a také to šlo.

Ovšem ruční omítání je dnes již nedokonalé a dávno překonané právě strojním omítáním. Výhodou strojního omítání je jeho rychlost, přesnost a vysoká kvalita.

Vzhledem k tomu, že strojní omítání provádí realizační firma nemusíme mít starost o tom, kde seženeme několik šikovných a ne moc drahých zedníků. Firmy mají již své prověřené zkušené pracovníky a přivezou si vše potřebné a nás to nestojí žádné starosti. Pro strojní omítání je potřeba méně pracovníků a přitom je práce dříve hotova a jsme tak blíže našemu vysněnému domovu. Doba strojního omítání je zhruba o polovinu kratší oproti ručnímu omítání, a to je již podstatný rozdíl jestli budu čekat na zhotovení týden nebo dva. Někdo by mohl namítnout, že tento komfort si také musíme draho zaplatit. Opak je však pravdou. Cena strojní omítky se téměř vyrovná ceně ručního omítání.

Pro nepřekonatelnou kvalitu je proto nejlepší zvolit strojní omítky. Další velkou výhodou je to, že budeme mít omítku přesně takovou jaká je v projektu. Budeme znát nejen její kvalitu, ale i trvanlivost a její vlastnosti.

Výhod strojních omítek oproti ručním omítkám je opravdu mnoho a každý si jistě najde tu svou. Pro někoho to může být rychlost realizace a pro někoho cena, nepřekonatelná kvalita a bezstarostnost.

Volba realizační firmy

Je důležité vybrat zkušenou realizační firmu. Realizační firma by měla mít kvalifikované a proškolené pracovníky, které nejen poradí jaký typ omítky zvolit, ale též provedou i aplikaci omítky v nejvyšší kvalitě. Firmy si zajistí rovněž dovoz materiálu a veškerého strojního vybavení, zejména omítačky.

Pozvánka na konferenci BIM ve stavebnictví

Ve dnech 24. a 25. června organizuje Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR konferenci zaměřenou na zavádění BIM do českého stavebnictví. Dvoudenní akce se uskuteční v Praze na Václavském náměstí v domě Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství. V rámci doprovodného programu konference se rovněž představí vystavovatelé minivýstavy IT ve stavebnictví.

Stát vypsal zakázky na stavební práce za 3,7 miliardy

Veřejných výběrových řízení na stavební práce vypsali v srpnu státní zadavatelé nejméně od července 2012. Stavební firmy našly ve Věstníku veřejných zakázek soutěže za pouhé 3,7 miliardy korun. Ze zakázek vypsaných v prvních osmi měsících letošního roku byla ukončená už téměř polovina (44 %). Oproti minulému roku se výrazně změnil rozdíl mezi vypsanou a zadanou cenou. Konečná cena je nyní o pouhých 8 % nižší. Ještě v roce 2014 činil rozdíl celkem 15 %. Vyplývá to z nejnovější analýzy zpracované analytickou společností CEEC Research na základě dat uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek na konci srpna 2015.

Developeři plánují v letech 2016–2017 postavit více bytů

Nabídka i poptávka po nových bytech a rodinných domech v Praze i v regionech poroste také v příštích dvou letech. Růstu pomohou i investiční nákupy, které podle ředitelů developerských společností aktuálně představují 24 procent realizovaných obchodů v Praze. Vyplývá to z nejnovější Studie developerských společností Q3/2015 zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika.

V příštích dvou letech se bude v Česku stavět více než letos. Developerské společnosti plánují zvýšit letošní počet postavených domů a bytů. „Největší růst v roce 2016 předpokládají ředitelé developerských společností v Praze, a to o 6,3 procenta. Mimo hlavní město vzroste nabídka o polovinu (3,0 procenta). Kladný vývoj bude následovat také v roce 2017, a to o 5,3 procenta v Praze a o 3,2 procenta v regionech.“ prezentuje výsledky výzkumu s řediteli developerských společností Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.

  • 1
  • 2